Imunitní systém – pár zajímavých faktů
Imunita chrání organismus před nemocemi, infekcemi a pomáhá mu zotavit se po zranění.
Imunitní systém funguje v našem těle jako armáda. Vojáci složili přísahu, že budou naše těla za každou cenu bránit proti všemu, co jej bude ohrožovat, ať už se jedná o nepřátele z vnějšku či uvnitř systému.
Obsah článku:
Krev a lymfa – efektivní transport
Bílé krvinky – stateční vojáci
Krev a lymfa – efektivní transport
Imunitní systém je komplexní soustava, která je v těle poháněna krví a lymfou. Lymfa je čirá bezbarvá tekutina, která dokáže pronikat všemi tkáněmi a buňkami v těle, které omývá a zbavuje škodlivin.
Díky těmto dvěma tekutinám se mohou všechny složky imunitního systému transportovat kamkoli, kde je jich v těle potřeba.
Bílé krvinky – stateční vojáci
V přední linii armády se staví bílé krvinky, které se připravují do boje při jakémkoli náznaku potíží. Zde jsou důležité dva typy bílých krvinek, fagocyty a lymfocyty.
Fagocyty se pohybují v krevních cévách a tkáních a vetřelce zabíjejí tak, že je pozřou či vstřebají. Fagocyty se zaměřují na organismy, které způsobují onemocnění (patogeny) a toxiny. Toxiny jsou jedy biologického původu, které některé organismy produkují za účelem ochrany. Někdy, když fagocyt absorbuje patogen, vyšle informaci, která lymfocytům pomáhá s identifikací daného patogenu.
Každý patogen nese specifický typ antigenu a každý lymfocyt v našem těle nese protilátky určené k boji proti antigenům neseným patogeny. Lymfocyty můžeme ještě dále rozdělit na tři hlavní typy: T-lymfocyty, B-lymfocyty a NK-buňky („natural killer“ - přirozený zabíječ).
B-lymfocyty vytvářejí protilátky, které napadají bakterie, viry a toxiny vstupující do našeho těla. T-lymfocyty ničí buňky v těle, které byly zdolány viry, nebo se staly rakovinovými. Stejně jako T-lymfocyty zabíjejí infikované či rakovinové buňky i NK-buňky. Jen namísto toho, aby produkovaly protilátky, vytvářejí speciální enzym, který tyto buňky zabíjí.
Naše tělo vytváří nové protilátky vždy když je nakaženo novým antigenem. Pokud nás stejný antigen nakazí podruhé, naše tělo už dokáže rychle vytvořit kopie odpovídající protilátky a zničit jej.
Bílé krvinky, stateční vojáci se dožívají jen maximálně několika týdnů, je tedy dobře, že jich máme velké množství – jedna kapka prve může obsahovat až 25 000 bílých krvinek.
Horečka a zánět není nepřítel
Horečka a zánět není sice nic příjemného, ale na druhou stranu je to známka toho, že naše tělo odvádí svou práci velmi dobře. Horečka uvolňuje bílé krvinky, zvyšuje metabolismus a brání množení určitých organismů.
Zánět vzniká, když každá poškozená buňka uvolní histamin, který způsobuje zvětšení buněčných stěn. Tak při zánětu dochází k zarudnutí, bolesti a otoku. Zánět tímto omezuje vliv dráždivé látky.
Alou do postele!
Neustále se za něčím honíte, nedokážete se zastavit a najednou jste nemocní? Tímto způsobem se vás snaží imunitní systém varovat, že je třeba si odpočinout.
Pokud v noci nespíte víc než 5 hodin, váš imunitní systém bude stejně skleslý a bez energie jako vy. A když je stráž vašeho těla oslabená, je pro nepřátelské viry a bakterie daleko snazší je přemoci.
Blahodárný vliv slunce
Na slunečním světle naše tělo přirozeně produkuje vitamín D, který bojuje proti mnohým neduhům. Pomáhá zahnat depresi, snižuje riziko vzniku srdečních chorob, a dokonce i některých druhů rakoviny. Sluneční paprsky také pomáhají osobám s autoimunitním onemocněním.
Lidem se světlou pletí stačí pouhých 10 minut strávených na slunci k tomu, aby získali potřebnou dávku vitamínu D. Je však třeba nic nepřehánět, jelikož přílišné vystavování se slunci může mít opačné účinky – může dojít k dočasnému poškození imunitního systému, které může nakonec vést až k rakovině kůže. Pamatujte tedy, že trocha slunce bohatě stačí, ale pokud plánujete pobýt venku delší dobu, je třeba si kůži chránit.
Odborníci v péči o pleť doporučují používat voděodolný opalovací krém s širokospektrální ochranou proti UVA a UVB záření s ochranným slunečním faktorem (SPF) 30 i vyšším. V době, kdy je intenzita UV záření nejvyšší, tj. v rozmezí 10 – 14 hodin, je dobré pobývat raději ve stínu, případně mít na sobě vhodné oblečení, jako triko s dlouhými rukávy, dlouhé kalhoty, klobouk se širokým lemováním a samozřejmě sluneční brýle.
Stres imunitě neprospívá
Stres má na náš imunitní systém podstatný vliv. Při stresu se z nadledvinek uvolňuje kortizol, adrenalin a další stresové hormony. Společně pomáhají tělu vyrovnat se se stresem. Kortizol je obyčejně užitečný, protože v těle tlumí zánět, který je výsledkem imunitní reakce způsobené stresem.
Pokud však člověk trpí chronickým stresem, stresové hormony mohou po čase ovlivnit to, jak tělo funguje. S chronickým stresem se zvyšuje riziko zdravotních problémů, mezi které patří například:
- úzkost
- deprese
- zažívací potíže
- srdeční choroby
- poruchy spánku
- nárůst hmotnosti
- problémy s pamětí a soustředěním.
Je důležité najít si ten správný způsob, jak se s každodenním stresem vypořádat, jelikož se tak sníží riziko dlouhodobého, chronického stresu a zdravotních komplikací, které s sebou přináší. Mezi skvělé způsoby, jak snížit hladinu stresu patří například:
- meditace
- jóga
- akupunktura
- arteterapie
- cvičení
- zdravé stravování
Smích a dobrá nálada léčí
Říká se, že smích je nejlepší lék. A je na tom velký kus pravdy. Smích spouští v mozku chemickou reakci, při které se uvolňují hormony štěstí jako jsou dopamin a serotonin, které dokážou snížit hladinu stresu.
Bohužel vám nezaručíme, že když se budete 20 minut denně smát, všechny nemoci se vám obloukem vyhnou, ale stoprocentně tím posílíte svůj imunitní systém.
Pozor na přílišnou čistotu
Uvnitř střev se nachází až neuvěřitelný počet bakterií a dalších mikroorganismů, které nám pomáhají nejen při trávení potravy, ale i regulují imunitní systém. Bakterie, které se nachází vně našeho těla, ale naopak vnímáme negativně a s odporem. Ač se nám to nemusí dvakrát líbit, nejrůznější mikroorganismy žijí všude kolem nás a neměli bychom se snažit se jim zcela vyhýbat, pokud chceme udržet naši imunitu zdravou.
Náš imunitní systém se dokáže prostředí přizpůsobit. Jakmile naše tělo přijde do styku s cizí bakterií, virem či jinou látkou, napadne ji a zapamatuje si ji. Pokud s ní přijdeme do kontaktu podruhé, naše tělo už bude vědět, co dělat.
Alergie
Každý, kdo trpí zvířecími, sezónními alergiemi nebo sennou rýmou, pravděpodobně proklíná každou molekulu pylu, každý malý zvířecí chloupek a jiné alergeny. Tyto mikroskopické částice u alergiků způsobují uvolňování histaminu, který je odpovědný za některé nepříjemné příznaky alergií.
Alergie nepostihují každého. Vznikají v těle, když tělo špatně a přehnaně zareaguje na běžné látky, které jsou pro zdravého člověka neškodné (například pyl, různé druhy jídla apod.). Imunita se k těmto látkám chová jako ke škodlivým organismům, patogenům a vyvolává imunitní reakci, která způsobuje symptomy alergie.
Autoimunitní onemocnění
Imunitní systém se celý život vyvíjí a mění, nejintenzivnější práci vykonává v době vývoje plodu ještě před narozením, kdy si zvyká na svůj vlastní organismus a organismus matky a pár let po narození, kdy je imunita vystavena mnoha různým látkám a rozlišuje neškodné látky od potencionálně škodlivých.
Někdy se ale stane, že imunitní systém zaútočí na zdravé tkáně ve svém těle a způsobuje tak různá onemocnění, tomuto stavu se říká autoimunita.
K nejčastějším autoimunitním nemocem patří například:
- roztroušená skleróza
- lupus
- revmatoidní artritida
- psoriáza (lupénka) aj.
Pacientům s autoimunitním onemocněním bývají podávány léky, které potlačují imunitu (imunosupresiva) či protizánětlivé léky.
Jak si udržet silnou imunitu?
Náš imunitní systém pracuje nepřetržitě, aby nás každý den chránil. Existují ale věci, které pro něj na oplátku můžeme udělat my a tím mu značně pomoci:
- Dopřejte si dostatek kvalitního spánku. Vaše tělo nemůže správně fungovat, pokud dobře nespíte.
- Dodržujte správnou hygienu. Pravidelné mytí rukou může infekcím zabránit.
- Jezte vyváženou stravu a mějte dostatek pohybu. Jídelníček plný důležitých živin a fyzická aktivita pomůže imunitě infekce účinně zahnat.
